Děti z ústavů

Paní P. je matkou 8 nezletilých dětí ve věku 6 – 14 let. V říjnu 2004 zemřel při autonehodě otec dětí a manžel paní P., který do té doby zajišťoval většinu věcí, hospodařil s penězi, platil účty atd. Paní P. se po jeho smrti dostala do velmi obtížné situace, kdy zůstala sama na výchovu 8 dětí a zároveň musela zajišťovat fungování rodiny ve vztahu k úřadům a institucím.

Neschopnost zvládnout tuto situaci přivedla rodinu na pokraj existenční krize a byla jedním z důvodů vzrůstajícího dluhu na nájemném v městském bytě. Město se po nárůstu dluhu do určité výše rozhodlo podat žalobu o vystěhování s níž uspělo a rodina byla vystěhována do městské ubytovny pro neplatiče. Tam obývala početná rodina jen jednu místnost s příslušenstvím a nájemné této ubytovny počítané od počtu osob a nikoliv velikosti prostor převyšovalo původní nájem v obecním bytě.

Vzhledem k nevyhovujícím podmínkám v ubytovně podal orgán sociálně-právní ochrany města několik týdnů po přestěhování rodiny návrh na předběžné opatření, kterým byly tři z osmi dětí umístěny do dětského domova z rozhodnutí soudu. Důvodem byly nevyhovující podmínky v bydlení, nedostatečná péče matky a zanedbávání školní docházky u těchto tří dětí. Hrozba odebrání se pak vznášela i nad zbylými dětmi.

Pracovníci Ligy se zejména snažili změnit přístup státních orgánů k rodině, které daly přednost represi v podobě odebrání dětí do ústavní výchovy před účinnou pomocí rodině v obtížné situaci, kterou matka nebyla schopna zvládnout vlastními silami. Kromě toho podpora směřovala k samotné matce, aby byla schopna zlepšit své schopnosti v péči o rodinu a děti a bojovat za navrácení dětí zpět do své péče.

Došlo také k ustanovení náhradního příjemce dávek a sirotčích důchodů, který začal splácet vzniklé dluhy zejména na nájemném vůči městu. Zlepšila se i péče paní P. o děti ve vztahu k plnění školní docházky, když byla předtím v trestním řízení za toto zanedbání odsouzena pro trestný čin ohrožování výchovy mládeže k alternativnímu trestu veřejně prospěšných prací.

Všechny tyto skutečnosti vzal soud v úvahu při rozhodování o nařízení ústavní výchovy nad dětmi a především s poukazem na silnou citovou vazbu mezi dětmi a matkou a mezi sourozenci navzájem, zrušil předběžné opatření a navrátil děti zpět do péče matky. Zároveň nad výchovou dětí stanovil dohled, který má dle vyjádření soudu nejen účel dozoru nad rodinou, ale jehož účelem je pomoc matce a rodině při výchově dětí. V rámci řízení byl příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) označen za podjatý a dětem byl stanoven jiný kolizní opatrovník. Rozsudek nabyl právní moci v lednu 2007. Tři děti strávily v ústavní výchově 10 měsíců.


Podniknuté kroky:

• Březen 2006 – vydáno předběžné opatření, kterým byli tři z osmi dětí umístěny do dětského domova
• Květen 2006 – Liga se ujala právního zastoupení rodiny P.
• Leden 2007 – nabyl právní moci rozsudek, kterým děti byly navráceny do péče matky. Text rozsudku si můžete přečíst zde.

Matka nezletilého P. (12 let) a nezletilé K. (15 let) trpí psychiatrickou chorobou spojenou s nadměrnými depresemi. Od roku 1990 do roku 2006 byla matka několikrát hospitalizována v psychiatrické léčebně, přičemž v ambulantním léčení byla nedůsledná, neukázněná, předepsané léky požívala nepravidelně. Matce se (kvůli její chorobě) nedařilo sehnat zaměstnání, žila s dětmi z invalidního důchodu a z dávek státní sociální podpory. V posledních letech se zdravotní stav matky horšil, matka se ocitla ve finanční tísni a několikrát nezaplatila poplatky spojené s užíváním bytu.
Nad výchovou dětí byl stanoven dohled. Podle orgánů sociálně-právní ochrany dětí matka nespolupracovala a v bytě byly zjištěny nedostatky - nepořádek, nefunkční pračka, špinavé prádlo atd. K. neměla nikdy výchovné problémy, naopak měla plno zájmů a ve škole velmi dobré výsledky, mladší P. nejspíš postrádal důslednější dohled, zanedbával přípravu do školy, chodil do školy ve špinavém oblečení. V listopadu 2006 přišel P. domu opilý, matka o něj měla strach, a proto s ním jela na pohotovost. Ošetřující lékař oznámil tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochraně dětí a na jejich návrh bylo vydáno předběžné opatření podle §76a OSŘ. P. byl umístěn do diagnostického ústavu. Nikdy předtím však nebyla matka sociálními pracovnicemi upozorněna, že vnímají situaci jako natolik závažnou, že by jí mohlo hrozit odebrání dětí.
Na konci roku 2006 bylo zahájeno řízení o nařízení ústavní výchovy, a to nejen týkající se P., ale také i dcery K., přičemž řízení probíhala odděleně. Tato řízení byla zahájena na podnět OSPOD, kde se uvádělo, že matka o děti dostatečně nepečuje, ve svém léčení je nedůsledná, děti nemají základní hygienické návyky a i když je má ráda nevede je k plnění svých povinností. V únoru proběhla první jednání v těchto řízeních. Bylo navrhnuto vyžádání si znaleckého psychiatrického posudku na osobu matky a její výchovné schopnosti. Znalec byl ustanoven až koncem dubna a na vypracování znaleckého posudku měl lhůtu dva měsíce (posudek nebyl žádán jako spěšný). Jednání bylo odročeno na dobu neurčitou a předběžné opatření bylo prodlouženo do konce července.
Během řízení zazněly na obhajobu matky svědecké výpovědi sousedů a známých o matčině silném citovém vztahu k dětem a řádné péči o ně - s dětmi chodí na procházky, hraje si s nimi, jezdí na výlety, modeluje s nimi z keramické hlíny atd., přičemž každodenní zvyky a návyky jsou zcela běžné a normální. Matka o syna projevuje zájem, denně mu do ústavu volá, každý týden ho navštěvuje, přičemž 2 víkendy v měsíci má P. povolen pobyt u matky. Přes prázdniny doma strávil 14 dní. Matka započala v injekční psychiatrické léčbě a pravidelně se dostavuje k ambulantní psychiatrické péči. Matce začal pomáhat okruh osob z evangelické církve, občanského sdružení, které jí pomáhá v praktických činnostech, jako je plánování a hospodaření s penězi, péče o domácnost a výchova dětí. Matka začala dbát o pořádek doma.

Vypracovaný znalecký posudek byl soudu doručen na konci července a byly v něm uvedeny následující závěry:
- matka trpí trvalou duševní chorobou - schizoafektivní psychózou s opakovanými depresivními stavy a opakovanými sebevražednými pokusy.
- pokud se léčí, pak je jen mírně omezená v možnostech a schopnostech sama řádně vykonávat rodičovskou zodpovědnost ke svým nezletilým dětem, a to tím, že může být po podávaných farmacích unavená,
- matka v současném půl roce respektuje psychiatrickou léčbu pod tlakem současné sociální situace, snaží se ze všech sil péči o děti a domácnost realizovat za pomoci občanského sdružení a členů evangelické církve,
- matka je omezena ve výkonu běžných každodenních praktických úkonů - zde je potřeba pomoci ze strany výše uvedeného občanského sdružení a členů evangelické církve,
- matka své děti emočně saturuje, snaží se o rozvoj jejich zájmů,
- matka je schopna podřídit své zájmy zájmům svých dětí,
- je zde předpoklad, že s dopomocí může matka zvládat péči o domácnost tak, aby výchova a péče o nezletilé děti nebyla narušena,
- onemocnění matce nedovoluje výkon trvalého zaměstnání ani soustavně ani brigádnicky,
- matka si bez pomoci a dohledu není schopna sama zajistit na úřadech vše ohledně nároku na případné sociální dávky,
- matka má vřelý a zodpovědný vztah ke svým dětem
- nezl. P. je dítětem s poruchou pozornosti a aktivity - vyžaduje větší výchovné nasazení, zde by matce mohli pomoci pracovníci pedagogicko-psychologické poradny.

Na základě tohoto znaleckého posudku vyzvala soudkyně strany, aby k němu sdělily případné námitky a současně, aby se vyjádřily k případnému zastavení řízení o nařízení ústavní výchovy a současného zahájení řízení o stanovení dohledu nad výchovou nezl. P. Ve stejný den však také vydala usnesení o prodloužení předběžného opatření podle § 76a o.s.ř. a nezl. P byl nucen nadále zůstat v zařízení ústavní péče, a to až do konce září. Další jednání bylo nařízeno až na polovinu října.
Řízení bylo nakonec zastaveno a byl nařízen soudní dohled nad výchovou dětí. P. strávil v ústavu 10 měsíců.