Dodržování lidských práv v Česku je třeba stále zlepšovat

Článek byl publikován dne 20. 5. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.

Až třetina dětí je zbytečně v ústavní péči, tvrdí zpráva Českého helsinského výboru. Evropský soud pro lidská práva v minulosti vynesl proti České republice rozsudek, že pouhé problémy s bydlením nejsou důvodem odejmutí dítěte rodičům.

Podle Martiny Štěpánkové z Poradny pro občanství a lidská práva se taková praxe ale v Česku stále děje. Stát by přitom vydal méně peněz na pomoc přímo rodině než na ústavní péči. Řešením by prý mohl být také zákon o sociálním bydlení, který by určil jasná pravidla.

Ze zprávy také vyplývá, že za porušování lidských práv můžou z části i politici. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové politická reprezentace trochu zapomněla, že listopadová sametová revoluce znamenala i závazek k lepšímu dodržování lidských práv:

„Politici, až na výjimky, se tváří jakoby s tím závazkem českého státu neměli nic společného a vytvářejí svými štvavými řečmi klima, které potom situaci zhoršuje. Vždyť ti mladíci z Vítkova, kdyby to neslyšeli od učitelky, doma to neslyšeli, kdyby neslyšeli od politiků takové různé poštvávání, tak by pravděpodobně nikdy neudělali to, co se stalo.

"Největším problémem obecně, který Česko v otázce dodržování lidských práv trápí, je podle Šabatové diskriminace. „Ta dopadá na nejrůznější skupiny. Na ženy, na starší lidi, na handicapované, na Romy. Nyní je to ještě do určité míry umocněno krizí,“ podotkla.

Podle Šabatové je dobrým signálem například rozpuštění Dělnické strany nebo soud se žháři z Vítkova. Stát má ale stále před sebou nedostatky v dodržování práv dítěte, nebo vůči menšinám.

Zpráva také upozorňuje na to, že všechny české děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Podle ředitele Ligy lidských práv Davida Zahumenského sice zanikly zvláštní školy, v mnoha případech ale došlo jen k přejmenování budov a přístup zůstal stejný.