Historie
Prvopočátky Ligy lidských práv spadají do přelomu druhého a třetího tisíciletí, kdy její pozdější zakladatelé začali rozvíjet lidskoprávní aktivity v rámci partnerské neziskové organizace právníků Ekologický právní servis. Pod jeho záštitou vznikl pilotní projekt Občanských právních hlídek. Jejich cílem bylo monitorování průběhu protestů při pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září roku 2000. Tyto hlídky tvořené právníky, studenty práv a dalších oborů hrály roli nezávislé třetí strany zaznamenávající a dokumentující případné pouliční incidenty nebo nepřiměřená represivní opatření, násilí na policejních stanicích a další omezování lidských práv.
Přelomovým obdobím byl pro Ligu rok 2002, kdy byla oficiálně 7. srpna zaregistrována a ve svých kancelářích v Brně a Praze ihned
začala vyvíjet širokou škálu činností. Konkrétně se zaměřovala na dodržování lidských práv příslušníky policie ČR, ochranu práv dětí a obětí domácího násilí.
Postupem času se zformovala vize Ligy, která ji od roku 2004 usměrňovala v jejím dalším rozvoji. Cílem Ligy se stalo především důslednější prosazování lidských práv do praxe státních orgánů a povědomí české společnosti, která se přihlásila ve svojí Ústavě z roku 1993 k principům demokratického právního státu. V takové společnosti by měl každý vědět, jakými disponuje právy, jak se jich prakticky domoci, ale zároveň uznávat práva a rovnost šancí ostatních lidí.
Na jaře roku 2004 byla Liga jednomyslně přijata za člena korespondenta Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), nejstarší mezinárodní organizace, které prosazuje všechna práva zakotvená ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Stalo se tak na jejím 35. kongresu v ekvádorském Quitu. V prosinci roku 2004 udělilo velvyslanectví USA v Praze Jiřímu Kopalovi jako vůbec prvnímu českému občanovi Cenu Alice Masarykové za odvahu při řešení problému policejního násilí, prosazování principů otevřené občanské společnosti v České republice a jeho klíčové roli při založení Ligy.
V následujícím roce začala Liga rozvíjet právní pomoc v případech protiprávních sterilizací a také začala spolupracovat s Mental Disability Advocacy Center (Centrem advokacie duševně postižených), což byl podstatný mezník pro její další vývoj. Na základě těchto zkušeností se Liga začala zaměřovat na dodržování lidských práv ve zdravotnictví. Dodnes je toto téma jedním z hlavních pilířů Ligy.
V dubnu roku 2007 se na kongresu v Lisabonu Liga stala po úvodním tříletém období v roli korespondenta plnoprávným členem Mezinárodní federace lidských práv se všemi hlasovacími právy. První předseda Ligy Jiří Kopal byl zároveň jmenován do mezinárodního výkonného orgánu FIDH jako zastupující generální tajemník pro oblast Evropy a Střední Asie.
FIDH, jež sídlí v Paříži, působí na poli lidských práv už od roku 1922 a momentálně zastřešuje 155 organizací ze všech kontinentů. Má poradní nebo pozorovatelský status při Ekonomické a sociální radě OSN, Radě Evropy a Africké unii. Své stálé delegáty má v Bruselu, Haagu, Ženevě, New Yorku, Káhiře a Nairobi.
S rozrůstající se základnou stálých i externích spolupracovníků se rozšířila rovněž témata, kterými se Liga v České republice zabývá. Dnes je to především problematika lidských práv ve zdravotnictví (protiprávní sterilizace, informovaný souhlas pacientů, ochrana práv osob s duševní nemocí či mentálním postižením), práv dětí (segregace romských dětí v základním školství, umisťování dětí z ústavů do rodin, ochrana nejlepšího zájmu dítěte), dodržování lidských práv ze strany policie, zvyšování ochrany obětí týrání a násilných trestných činů i dalšími otázkami spojenými s rekodifikací v oblasti trestní spravedlnosti.
Přelomovým obdobím byl pro Ligu rok 2002, kdy byla oficiálně 7. srpna zaregistrována a ve svých kancelářích v Brně a Praze ihned
začala vyvíjet širokou škálu činností. Konkrétně se zaměřovala na dodržování lidských práv příslušníky policie ČR, ochranu práv dětí a obětí domácího násilí.Postupem času se zformovala vize Ligy, která ji od roku 2004 usměrňovala v jejím dalším rozvoji. Cílem Ligy se stalo především důslednější prosazování lidských práv do praxe státních orgánů a povědomí české společnosti, která se přihlásila ve svojí Ústavě z roku 1993 k principům demokratického právního státu. V takové společnosti by měl každý vědět, jakými disponuje právy, jak se jich prakticky domoci, ale zároveň uznávat práva a rovnost šancí ostatních lidí.
Na jaře roku 2004 byla Liga jednomyslně přijata za člena korespondenta Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), nejstarší mezinárodní organizace, které prosazuje všechna práva zakotvená ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Stalo se tak na jejím 35. kongresu v ekvádorském Quitu. V prosinci roku 2004 udělilo velvyslanectví USA v Praze Jiřímu Kopalovi jako vůbec prvnímu českému občanovi Cenu Alice Masarykové za odvahu při řešení problému policejního násilí, prosazování principů otevřené občanské společnosti v České republice a jeho klíčové roli při založení Ligy.
V následujícím roce začala Liga rozvíjet právní pomoc v případech protiprávních sterilizací a také začala spolupracovat s Mental Disability Advocacy Center (Centrem advokacie duševně postižených), což byl podstatný mezník pro její další vývoj. Na základě těchto zkušeností se Liga začala zaměřovat na dodržování lidských práv ve zdravotnictví. Dodnes je toto téma jedním z hlavních pilířů Ligy.
V dubnu roku 2007 se na kongresu v Lisabonu Liga stala po úvodním tříletém období v roli korespondenta plnoprávným členem Mezinárodní federace lidských práv se všemi hlasovacími právy. První předseda Ligy Jiří Kopal byl zároveň jmenován do mezinárodního výkonného orgánu FIDH jako zastupující generální tajemník pro oblast Evropy a Střední Asie.
FIDH, jež sídlí v Paříži, působí na poli lidských práv už od roku 1922 a momentálně zastřešuje 155 organizací ze všech kontinentů. Má poradní nebo pozorovatelský status při Ekonomické a sociální radě OSN, Radě Evropy a Africké unii. Své stálé delegáty má v Bruselu, Haagu, Ženevě, New Yorku, Káhiře a Nairobi.
S rozrůstající se základnou stálých i externích spolupracovníků se rozšířila rovněž témata, kterými se Liga v České republice zabývá. Dnes je to především problematika lidských práv ve zdravotnictví (protiprávní sterilizace, informovaný souhlas pacientů, ochrana práv osob s duševní nemocí či mentálním postižením), práv dětí (segregace romských dětí v základním školství, umisťování dětí z ústavů do rodin, ochrana nejlepšího zájmu dítěte), dodržování lidských práv ze strany policie, zvyšování ochrany obětí týrání a násilných trestných činů i dalšími otázkami spojenými s rekodifikací v oblasti trestní spravedlnosti.




.gif)





.jpg)

.gif)

.jpg)

.gif)

.gif)








.gif)





.jpg)
.jpg)

.jpg)











